Jak zachránit střechu aneb Jak vzniká koncept

Nedávno mi jeden známý řekl: Máš pěknou stránku, ale s tou střechou co tam máš vyfocenou už asi nic moc neuděláš, že? Udělám.
Vše je závisí na tom, zda se podaří včas zasáhnout a zabránit tak dalšímu chátrání – to je vytyčený cíl.
A pro dosažení tohoto cíle je důležité mít plán. Jádrem plánu je oprava krovu.
Zde je třeba diagnostikovat rozsah poškození zatékající vodou. Ta zničila pozednici (to je ten trám co se táhne „po-zdi“), dále díky ní shnily zhlaví vazných trámů (to jsou ty hlavní dlouhé trámy, co dřív vázaly protilehlé zdi domu, zhlaví jsou pak konce těchto trámů) a nakonec došlo k poničení krokví – relativně tenké trámy, které nesou již vlastní krytinu.
S prolomením vazného trámu došlo k změně geometrie v jednotlivých spojích – čepech. Dále se dá předpokládat, že přilehlé části trámů nebudou zdravé. To se však zjistí až na místě během opravy.
Je tedy třeba zajistit nové začepování do zdravých nosných prvků a ty prvky, které byly zničeny je třeba nahradit, nebo nastavit novým zdravým materiálem.
Po této jednoduché úvaze vznikla přiložená skica. Jakmile klient odsouhlasí způsob opravy a vyřešíme jak do objektu vysokého cca 12m dostat co nejlevněji podpěry, které nám umožní průběžně nadzvedávat (heverovat) zdravé kusy vazných trámů, pustí se do práce statik. Ten nadimenzuje jak příložky nastavující vazný trám, tak svorníky, které to celé budou stahovat.
Jelikož se jedná o cca 12 m dlouhý úsek střechy nad obrovským rozponem, bude třeba v jednu chvíli nadzvedávat cca 18 tun materiálu, který bude třeba zajistit proti vysmeknutí ze stávajícího pravděpodobně poškozeného uložení.