Tepelný šok a proč k němu dochází

Tak zdálo by se, že tu chci psát o dnešním počasí, ale bude to o oknech. Tedy spíše o jejich zasklení.

Dříve byla okna konstruována jako dřevěný rám do něhož byla vložena jednoduchá tabule skla. Především během 19. století se tento systém rozšířil přidáním dalšího okna do takzvaných dvojitých, nebo později špaletových oken. Nicméně konstrukce dřevěný rám a v něm víceméně „plovoucí“ sklo se nezměnil.
V druhé polovině 20. století s příchodem prefabrikace bylo potřeba hloubku oken přizpůsobit panelům. Začala se vyrábět takzvaná zdvojená okna. I zde byl dřevěný rám – většinou otočný a v něm jednoduché sklo. K tomuto rámu byl ale pak přišroubován rám druhý. Dutina mezi těmito křídly nebyla těsná.
V 90. letech 20. století pak přišel „převrat“ spočívající rozvoji okenních systémů postavených na dvojitých, nebo trojitých isolačních sklech. Nebudu se teď zabývat druhy rámů a způsoby ošetření dotykové spáry (i když by to bylo zajímavé – zase někdy příště), ale čistě jen zasklením a okolím těchto oken.
I tyto dnešní, technologicky velmi pokročilé výplně, jsou v zásadě tabule plochého skla, které jsou slepeny takzvanými rámečky. Tyto rámečky se skládají nejen z trvale pružných tmelů, ale také metalické nosné konstrukce a výplní materiálem, který snižuje riziko rosení prostoru mezi skly.
Samotné tabule skla jsou pak běžným způsobem formátovány před lepením na požadovaný rozměr.

O co tedy vlastně při této poruše jde?

O situaci, kdy sedíte doma a najednou za vámi rána a jedno ze skel zdobí pavouk sekáč. S největší pravděpodobností se Vaše okno stalo obětí tepelného šoku. Tedy situaci, kdy je tepelně technicky velmi kvalitní skleněná výplň postižena nerovnoměrným tepelným namáháním. Toto namáhání (tlakem i podtlakem) pak může dosahovat hodnot až 1500 kg na metr čtvereční plochy skla.  Příčinou je vždy zdroj tepla. Typicky třeba blízko umístěné topidlo, vařič, někdy stačí varná konvice. Zdroj tepla může být ale i mnohem záludnější. Může jít o to, že sluneční paprsky se po průchodu sklem odrazí zpět od nějaké tmavé plochy nalézající se hned za sklem. Pokud jde o nějakou těžkou textilii, ta může navíc ještě zabránit případnému ochlazení skel vnitřní cirkulací vzduchu v místnosti.

Jak předejít tepelnému šoku?

Vím, že manuály jsou od toho, aby se nečetly, ale začínám zastávat názor, že moderní domy by měly svůj manuál mít v běžné výbavě. V tomto případě zvažujte vždy co k oknu přistavíte.
Nicméně tato porucha není jen na Vaší straně, sklo je materiál tvrdý, odolný, ale bohužel křehký. Základním důsledkem při výrobě skla jsou vestavěné kazy, předpětí… A právě od těchto slabých míst sklo vždy praskne. Kdyby bylo sklo materiál pružný jako třeba kov, tak se od kazového místa (nebo chcete-li od zeslabení) bude pomalu šířit trhlina. Jelikož se ale sklo křehké, dochází při překročení pevnosti ke křehkému lomu a okamžité charakteristické prasklině. Okno se nevysype, ale přestává fungovat jak má.
Riziko vzniku takových prasklin se dá pak snížit třeba eliminací takových slabých míst, nebo zesílením celého skla. První se děje zabroušením. Zesílení v ploše například kalením.
Toto jsou ale vesměs zásahy, které se vyplatí u drahých (třeba velkoformátových) skel….

Ing. arch. Vít Solnař